Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie plemene 

 

 

V devatenáctém století bylo v Belgii množství psů hlídajících stáda, jejichž typ i barva srsti byly značně rozdílné. Aby se do tohoto stavu vnesl určitý řád, náruživí milovníci psů se sdružili a nechali se přesvědčit profesorem A. Reulem z Veterinární školy v Cureghemu, kterého lze považovat za skutečného průkopníka a zakladatele plemene Belgický ovčák.Obrazek
Plemeno se tvořilo oficiálně v letech 1891 až 1897. Dne 29. září 1891 vznikl v Bruselu „Klub belgického ovčáka“ a ve stejném roce (15. listopadu) profesor A. Reul zorganizoval v Cureghemu setkání 117 psů, což pomohlo písemně podchytit základní stav, a byl proveden výběr nejlepších jedinců. V dalších letech začala skutečná selekce, jež využívala k chovu jen několik málo jedinců.
Dne 3. dubna 1892 sepsal Klub belgického ovčáka první velmi podrobný standard plemene. Tento standard definoval jedno plemeno se třemi možnými variantami srsti. Belgický ovčák však přesto zůstával plemenem prostých lidí, a proto nijak zvlášť nestoupl jeho věhlas. První belgičtí ovčáci byli zaregistrováni v plemenné knize belgického kynologického svazu Société Royale Saint-Hubert (L.O.S.H.) až v roce 1901.
Během následujících let milovníci belgického ovčáka neúnavně pracovali na sjednocení typu plemene a odstranění jeho nedostatků. Lze říci, že kolem roku 1910 byl typ a povaha belgického ovčáka ustálen. V historii belgického ovčáka docházelo ke mnoha sporů týkajících se různých variet a barev. Na druhé straně nikdy neexistovaly spory týkající se morfologie (stavby), povahy a pracovní způsobilosti plemene.

 

Historie chovu v České republice

Prvními belgickými ovčáky importovanými do ČR byli dva bratři –ObrazekADRIANO a AVOCADO Vörös Pimpernel, z Maďarska. Oba bratři byli potomci německých rodičů – Poirot-Alk v.Castell Zarindó a Odette-Zilli v.Lichtental. Chovatelem byl pan Kósa a majiteli byli manž.Švébišovi a paní Šejvlová (Adriano) a pan Horváth (Avocado). Psi byli dovezeni v roce 1979.  Teprve v roce 1982 byla dovezena první fena, jež byla uchovněna – Nanouche-Jotun di Scottatura z Holandska (Jerome Jason + Jotun-Ratel di Scottatura). Majitelé Nanouche a Adriana byli stejní, ve skutečnosti však Nanouchka žila na Slovensku. V roce 1984 se narodil první vrh – „A“ od řeky Ostravice (nar.04.06.1984, 6 fen po Adrianovi a Nanouche). Z tohoto Obrazekvrhu se do dalšího chovu zapojily feny Amira (CHS Mateo), Asja (CHS Černé Zlato), Anja (CHS Ludina), Arka (CHS pod Šelenburkem). Druhý vrh se narodil dne 23.06.1985 po stejných rodičích, ve vrhu byli dva psi (Barko, Basko) a tři feny (Besja, Baxi, Bora).

 

 

 

Obrazek

Na Slovensko byl první BO importován v roce 1981, fenka tervuerena jménem Vörös Pimpernel DALMA měla číslo 1 ve slovenské PK. Fenka se narodila 22.03.1981, importoval jí pan Miflonic a z tehdejších záznamů není jasné, po jakých rodičích byla (pravděpodobně byla po psu Till-Crispin v.Matental a feně z Belgie Desirée of the Two). Nevím, co se s Dalmou stalo, pan Miflonic se nadále nevěnoval BO a fenka každopádně nebyla v chovu využita. Číslo 2 v plemenné knize SR má fenka importovaná z Maďarska – Defensor Amazon (nar. 14.02.1982), v majetku pana Benkovského. Amazon byla neteří Adriana a Avocada. První vrh na Slovensku se narodil 29.01.1984 po v Maďarsku žijícím Bär v.Haus Veronica a výše zmíněné Amazon („A“ Large Garden, 6 fen + 1 pes). Pes z tohoto vrhu - Archibald kryl i feny v ČR a jeho sestry Aky a Akela byly do ČR importovány a působily zde v chovatelských stanicích Bonte, resp.Křížový kámen.

V roce 1987 bylo v ČR již přes osmdesát zápisů tervuerenů (od počátku chovu) a chovu se věnovalo osm chovatelských stanic. První vrh Groenendalů se v ČR narodil dne 01.02.1987 v chovatelské stanici Černá Slonovina paní Blanky Erbsové. Matkou byla Benndy Large Garden a ve vrhu se narodila jediná černá fena a pět tervuerenů. Ke konci stejného roku se narodil vrh v CHS z Černé hlásky paní Jaroslavy Němečkové, také po Solovi a po tervuerence Ayka Bonte. Tento vrh nar. 11.10.1987 přinesl již 6 groenendaelů a dva tervuereny.

Rok 1988 byl do jisté míry přelomovým rokem. Chov belgického ovčáka se začal rozšiřovat a byli importováni první malinois. V České plemenné knize bylo jen v tomto roce zapsáno 41 tervuerenů, 9 groenendaelů (všichni z mezivarietního krytí Sola a tervuerenek) a první tři dovezení malinois. To v součtu dělalo 2/3 z počtu zapsaných psů za prvních 10 let! Naproti tomu na Slovensku bylo v tomto roce zapsáno jen 11 tervuerenů a 19 groenendaelů. Zpět ale k malinoisům – v ČR se jednalo o první importy z Holandska – psa Halusetha´s Urban v majetku pana Stránského (nar. 22.12.1987 po rodičích Castor + Halusetha´s Quinta), fenu Halusetha´s Teekla v majetku manželů Weinlichových (nar. 21.10.1987 po psu Rakker a feně Hera-Benja v.d.Oudenakker) a konečně fenu Sonja v.Tasca´s Home, importovanou paní Březinovou (nar. 21.01.1988 po psu Mark v.d.Leesthof a feně Sonja).

V roce 1989 si počet zapsaných psů v ČR vyžádal rozdělení plemenné knihy na víc variet. V tomto roce bylo odchováno 79 tervuerenů, 17 groenendaelů, prvních 14 malinoisů a dalších 6 importů, chovu se věnovalo 16 chovatelských stanic. První malinoisové se v ČR narodili 11.09.1989 v CHS z Hanky po výše zmíněné feně Sonje a psu Urbanovi. Ve vrhu bylo 5 psů a 3 feny a v dalším chovu byli využiti Agatha (CHS Malidaj), Asuntha (CHS Mirs) a pes Attol. O pár dní později, 08.10.1989 se narodil vrh „A“ Hanako po Teekle a v Rakousku žijícím Ramus du Colombophile. Z vrhu čtyř pejsků a dvou feneček byly dále v chovu využiti Alka (CHS Z Jos-Dunu), Anita (CHS Z Hanky), Audi (CHS Z Hückelovy vily) a Astrid (CHS Od Úsměvu). Následně byly importované další dvě feny malinoise – Issel´s Kiri v majetku paní Matuškové (nar.09.12.1988 v Dánsku po psu Itoby des Champs du Buis a feně Oud Sabbinge Dina de Zorba) a Mero du Maugré v majetku paní Grygarové (nar. 29.04.1988 v Belgii po Kami du Maugré a Geisha du Maugré), která zde položila základ dlouhodobě výstavně nejúspěšnějším odchovům Malinois z CHS Bohemia Alké (Alké). Dále byly importovány vůbec první dvě feny groenendaela v ČR – Asi, importovaná slečnou Ivanou Němečkovou (nar. 29.04.1989 v Jugoslávii po Itus de l´Ouchenée a Defensor Amsel) a její ze ¾ sestra Defensor Onix, dovezená paní Miklasovou (nar. 16.08.1989 v Maďarsku po Itusovi a Defensor Femina).

ObrazekPrvní Laekenois byl dovezen až v roce 1992 manželi Miklasovými. Byla to Qualite v.Kriekebos z vynikající belgické chovatelské stanice. Qualite se stala velmi úspěšnou na výstavách, získala mnoho titulů, vč. titulu Champion ČR. Byla to velmi krásná fenka z vynikající krve a je proto velkou škodou, že se po prvním neúspěšném krytí ztratila.

První vrh Laekenoisů byl odchován v chovatelské stanici "Kudrnáč" paní Ivany Matouškové. Té se díky pomoci paní Stanislavy Matuškové podařilo importovat roční chovný pár laekenoisů z Dánska. Psi byli získáni výměnou za české Malinois. Tento chovný pár k nám byl dovezen v roce 1992 - byl to roční psík Pinocchio Mickey´s House (později Champion ČR) a fenka Petit Bijou Mickey´s House. Psi byli sourozenci a tak jejich vzájemné krytí sice nepředstavovalo ideální řešení, ale jediné, v té době možné. První vrh dali v roce 1993, bohužel ale celý uhynul. 20.7.1994 se narodil další vrh ze spojení stejných rodičů, ve vrhu byly dvě fenky a dva psi. O rok později se narodila tři štěňata ze stejného spojení. Další Laekenoisové byli dovezeni až v roce 1994 (Ch.Raak v.d.Duvetorre), 1996 (Daisy), 1997 (Ch.Unionist v.d.Duvetorre, Noemie du Chemin des Sorciéres a s.Ch.Valkohampaan Diamante), 1999 (Ch.Yuri des Fauves de Saline, Xatique v.d.Duvetorre) a 2000 (Paella dite Princess de la Tangi Morgane). Kromě prvních odchovů v CHS Kudrnáč byly uskutečněny pouhé čtyři další odchovy. Jeden v CHS Ver Mirott a tři v CHS Od Suché hory. Žádný z tuzemských odchovů dosud nebyl použit v dalším chovu.

V roce 1989 vyšel první klubový zpravodaj - Klubu chovatelů belgických ovčáků, který byl ustanoven v listopadu 1988 v Praze. Tento klub byl tehdy pouze 24.specializovaným klubem, registrovaným pod ČSCH (Český svaz chovatelů). I když v době jeho založení nebyl odchován žádný malinois a v republice nebyl přítomný žádný představitel variety laekenois, klub už od počátku počítal se sdružováním všech variet. Tehdejším prvním předsedou byl pan Horváth (maj.Avocada a Igora) z Frýdlantu nad Ostravicí, místopředsedou byl pan Švébiš (CHS od řeky Ostravice), jednatelem paní Kurtzová (CHS Borreli), pokladníkem pan Miklas (CHS Černé zlato), poradcem chovu paní Matušková (CHS Rudolfovská skála), výstavním referentem paní Němečková (CHS Bonte), členem výboru paní Paceltová (CHS Baskona) a náhradníky paní Neuwirtová (maj.psa Bess Černé zlato) a paní Hradecká (CHS Ludina). V revizní komisi působily paní Vanžurová, paní Březinová (CHS z Hanky) a paní Zahnášová (CHS Zavera), náhradníkem byl pan Kostečka (CHS Klerenc) a paní Prudká (CHS z Hvězdné dráhy). Je tedy patrné, že v orgánech klubu byli téměř všichni v tu dobu aktivní chovatelé působící v ČR.

První časopis měl 33 stránek a kromě informací o ustanovení klubu obsahoval také přehled počtů BO v ČR, výsledky z výstav, zkušenosti z výcviku, standard, povídání o barvě tervuerenů či nastínění chovatelského řádu. Z výstav byly zmíněny MVP v Nitře a v Brně v letech 1989. V Nitře se předvedlo 8 groenendalů (CACIB, BOB – Blesk z Kremnických lúčok, CACIB-Cynda z Kremnických lúčok), dva malinois (CACIB – Halusetha´s Teekla) a dva Obrazektervuereni (CACIB neuveden). Výstava v Brně byla o poznání víc obsazená – 1 laekenois z Německa (Výb.bez titulu), 12 groenendaelů včetně tří z Německa jedné fenky exportované do Polska (CACIB, BOB – Groenibell´s Aljoscha, CACIB – Arka Rezavá veverka), osm malinosů, z toho tři z Belgie a jeden ze Slovenska (CACIB, BOB Jelka v.Bouwelhei) a 13 tervuerenů (CACIB Asco Bonte, CACIB+BOB Anett Černé Zlato).

ObrazekO zkušenostech z výcviku zde psala majitelka tervuerenky Ara Černé Zlato (jejíž zisk ZVV3 a Mistra ČR v BVK nebyl dosud žádnou tervuerenkou překonán), článek byl velmi krátký, v podstatě obsahoval výsledky Ary a krátké zhodnocení jednotlivých disciplín. Další článek se věnoval úspěchu psa Barko od řeky Ostravice na světové výstavě psů v Dánsku (V1+CK+CERT). Několik stránek zabrala reprodukce standardu z roku 1979 ve slovenském překladu, dvě stránky byly věnovány výčtu odborné literatury vztahující se ke genetice. Dvě stránky byly věnovány překladu článku tehdejší německé poradkyně chovu paní Bader o jinobarevných tervuerenech a německé zkušenosti se třemi takovými jedinci – patrně z tohoto článku vznikla dlouholetá fáma o vyjímečné zdravotní kvalitě gris tervuerenů. Významná část časopisu pojednávala o řízení chovu – vycházelo se z pravidel ČSCH, podmínkou chovnosti byla bonitace (minim.věk 15 měsíců) a výstavní posudek (nejhůře VD pro psa nebo D pro fenu). Bonitace se plánovaly dvakrát ročně a poplatek byl ve výši 50,-Kč baičlen a 800,-Kč nečlen. Krytí bylo povoleno od 24 měsíců věku, úhrada za krytí se neřídila dohodou ale chovatelským řádem (1/6 z ceny vrhu), nepovolovala se příbuzenská plemenitba. Už tehdy se dělaly kontroly vrhů – klub měl 4 kontrolory, úhrada za kontrolu byla stejná jako nyní – 100,-Kč + cestovné. Zajímavostí byl celý bod věnovaný prodeji štěňat: apeloval na včasnou inzerci, na vzájemnou pomoc členů klubu, na zabránění prodávání pod cenou a nebo na povinnost sepsat písemnou kupní dohodu. Výbor dokonce navrhl, aby majitel štěněte, jenž má v dospělosti vylučující vady dle standardu, měl nárok na vrácení 50% ceny od chovatele.

zdroj www.kchbo.cz